Venku mrzne až praští, schováváte si ruce i v rukavicích do kapes a pokukujete po něčem dobrém a teplém do žaludku. Pak vás přivábí vůně pečených kaštanů, kterým se těžko odolá. Pečené kaštany jsou to pravé ořechové. V papírovém kornoutku v zimě potěší stejně tak jako zmrzlina v létě.
Můžete si je připravit i doma v troubě. Na vypouklé straně kaštany naříznete do tvaru kříže a naskládáte je na plech naříznutou stranou nahoru. Vložíte do předehřáté trouby a pečete přibližně 15 – 20 minut při nastavené teplotě 200 °C. Když začne slupka hnědnout a pukat, jsou kaštany hotové. Musí se dát pozor, aby se nespálily a nezčernaly. Ještě teplá se slupka rychle sloupává a s ní i nahořklá vlákna pod slupkou, až zbyde jen lesklý, hladký kaštan. Po upečení se dochutí solí a pepřem nebo na sladko – například medem.
Kaštany jsou nejen chutné, ale i zdravé. Obsahují hodně škrobu, bílkoviny a cukr. Také vitamíny A, C a vitamíny skupiny B. Působí příznivě na kůži a vlasy, proti únavě, stresu, zlepšují náladu. Pomáhají proti respiračním, jaterním a kardiovaskulárním chorobám.
Strom kaštanovníku jedlého (Castanea sativa) nemá nic společného s naším kaštanem koňským (jírovec maďal, Aesculus hippocastanea), který jedlý není. Kaštanovník jedlý roste v některých teplejších a slunných vinařských oblastech i u nás. Vhodná nadmořská výška je 500 m. Původně pochází z jižní Evropy a severní Afriky. Dorůstá do výšky 20 až 25 m, dožívá se i 500 let (ve střední Evropě 200 let, v západní Asii až 1000 let). Kmen má v průměru až 2 metry. Dříve byly tyto velké stromy převážně v parcích a zámeckých zahradách. Dnes se dají menší roubované odrůdy zakoupit ve specializovaných zahradnictvích. Hodí se tedy i do menších zahrad. Alej vzrostlých kaštanů jedlých můžeme vidět například v zámeckém parku v Ploskovicích.
